Teprve na tomhle blogu se cítím sama sebou. Nikoho nezajímám. Nikdo sem tedy nechodím a pokud občas sem někdo (náhodou!!) zavítá, tak si jsem jistá, že velice brzy zase odejde. Tím mě napadá další celkem trefné přirovnání pro můj blog. Vlak. Starý pantograf. Lidé jím kousek jedou, musí si sednout na ty hnusné sedačky, ale jakmile můžou, vezmou nohy na ramena a utíkají pryč. A nejhorší to je v noci. Když občas vypadne světlo a musíte jet potmě. Ta hrůza! Nikdy nevíte, co na vás ve tmě číhá a může na vás vyskočit. Proto - noste u sebe baterku v případě poruše světla.
Ano, proto mám ráda tenhle blog. Můžu tady mít noc 24 hodin denně a strašit tady.Že se vám to nelíbí a máte strach z temných zákoutí mé mysli? To máte smůlu, můžete si připlatit a jet rychlíkem. Pokud ale nasednete, šance na výstup je mizerná, asi budete muset vyskočit za jízdy...
Kontrola jízdních dokladů!
Žádné komentáře:
Okomentovat