Co může být smutnějšího než smrt nejdůležitějšího člověka vašeho života, než zrada, než přestat být milován, než když přestanete milovat? Co může být silnějšího než radost lásky, než šťastný život mezi přáteli? Co může být zoufalejšího než žít vedle člověka a zároveň si tvořit vlastní vnitřní svět, než chtít spáchat sebevraždu, než už od života nic nechtít?
A jak se jmenuje pocit nebo situace, v níž se na sebe ve stejném momentě, bez jakýchkoli rezerv, současně vrství radost i nejhlubší smutek, beznaděj i vykoupení, naplnění a prázdnota? Těžko říci, ale v těchto všech smutcích, radostech, zoufalostech a krutých paradoxech se občas odehrává náš život.