Myslela jsem, že se sem už nevrátím. Ale kam bych šla? Vždyť já sem patřím, jinde mě nechtějí. Chvíli se zdálo, že bych mohla zapadnout mezi "normální" lidi, ale tak to prostě nefunguje. Nepatřím mezi ně. Ve výsledku jsem ještě opuštěnější. Málem jsem měla člověka, který by mě miloval, ale z toho sešlo.A co zbylo? Já. Sama. Zajatá v pevnosti vlastní mysli, kam neproniká život zvenku.
Chtěla bych už konečně dokázat nepotřebovat lidi. Dokázat žít úplně sama. Ale vždycky selžu. Nerozumím jim. Nebo možná rozumím, ale neumím s nimi žít. Pomáhám jim, dělám pro ně lecos, ale tím to končí. Nevím, co oni ode mě očekávají. Všechna má přátelství mají jepičí život. Nic není dlouhodobé.
Tak se tu mějte a užívejte si mé přítomnosti. Doufám, že vám z toho hrábne!
Chtěla bych už konečně dokázat nepotřebovat lidi. Dokázat žít úplně sama. Ale vždycky selžu. Nerozumím jim. Nebo možná rozumím, ale neumím s nimi žít. Pomáhám jim, dělám pro ně lecos, ale tím to končí. Nevím, co oni ode mě očekávají. Všechna má přátelství mají jepičí život. Nic není dlouhodobé.
Tak se tu mějte a užívejte si mé přítomnosti. Doufám, že vám z toho hrábne!
