Smrděj
stereotypem
nikdy nepoznaným dobrodružstvím.
Závidí, závidí.
Mluví.
Myslí.
Své myšlenky pak díky řeči prostředkujou.
Zemřete.
Do jednoho chcípněte.
Odstraním vás ze svýho života jako nic.
Ani se vám nezasteskne.
Nezaleží mi na tobě, na ní, na nás.
Vy to přežijete.
Já,
já zavírám za sebou dveře.
A nikdy je už neotevřu.
Čau světe venku,
uzavírám se do sebe.
Ne, nikam nejdu.
Nechci vás vidět, nechci vás slyšet.
Pro mě už neexistujete.
Nikdy!!!!