První sen co sem napíšu, se mi zdál noc před nastoupením do prvkáku
……Je odpoledne a já se vyskytuji v nákupním středisku Metropole. Chci si koupit něco v McDonaldu, což je neobvyklé, přičemž prodejna se vyskytuje v přízemí, což je ještě neobvyklejší. Za pultem nikdo nepracuje a tak se vplížím dozadu, kde posedávají zaměstnanci a dávají si pauzu. Zeptám se, jestli pracují nebo jestli mají momentálně volno, a když je mi sděleno, že teď mají zavřeno, celá uražená prohlásím, že asi umřu hladem a odkráčím.
……Jedna z pracovnic se za mnou rozeběhne a když mě dohoní, stojíme obě za autobusovými zastávkami na Zličíně a obdivujeme snítky tymiánu. Probudím se ve chvíli, když si uvědomím, že tam místo ní stojí nějakej klučina
Druhý sen, o který se s vámi podělím, se mi zdál před necelým měsícem .
……Václav Moravec moderoval nějakou show v divadle, které se nápadně podobalo Lucerně. Uprostřed parketu bylo pověšené velké filmové plátno. Já a moje třída jsme v podstatě skoro jediní v celém divadle, jako další diváci jsou tu už jen Ivanka Gottová a její dvě dcery, zatímco Karel Gott je Moravcovým hostem. Na plátně najednou začal hrát nějaký film, jehož scéna byla všem naprosto jasná: schyluje se ke znásilnění. Ivana se postavila před obě své dcery (které sedí každá na jednom konci řady, takže je vlastně nemožné jim oběma zabránit ve výhledu. Tohle vím moc dobře, protože sedím přímo za jednou z nich a úplně v pohodě vidím. V tuto chvíli mě ze snu probral budík, takže čert ví, jak to dopadlo.
Pak tu mám sen, který se mi zdál, když jsem měla horečky. Jak známo, v takových situacích se vám zdají úplné pitomosti a nejinak toho bylo i u mě. Sen byl naprosto kraťoulinkatý a moc si ho už nepamatuji.
……Vešla jsem do naší třídy ve škole a nestačila jsem se divit. Bára kopala do kávovaru, který byl přilepen na stěně, kde normálně bývala tabule. Tom vysel na okenní tabuli a houpal se na ní nad školním dvorem (okno se z nějakého důvodu otevíralo ven). Erik nesl na hlavě Vendulku a počítal si při tom za chůze do sešitu příklady z fyziky. Ostatní spolužáci patrně prováděli podobné nesmysly, ale ty už si bohužel nepamatuju.
……Vstoupila jsem do haly veřejného bazénu a záhy mě oslnilo slunce, které prosvítalo velkými okny. Naprosto slepá a se slzejícíma očima jsem vlezla do vody, kde se v tu chvíli rozcvičovaly aquabelly. Jedna z nich měla v ruce malou modrou pinetku, kterou mám někde doma zašantročenou v penále. Vzápětí slečně z ruky tu sponku vytrhnu se slovy, že ta je moje, protože úplně stejnou mám doma v penále a že ona mi ji tím pádem musela ukradnout. Uteču z bazénu a slečna mě dohoní až, když jsem u nás doma pře dveřma vedoucíma do komory. Sednu si před ně do tureckého sedu, sponku strčím zezadu za pásek kalhot. Aquabella mi navrhne, že se mnou půjde na rande, když jí tu sponku vrátím. Já jsem odmítla.
Jako další sen a to poslední
……Ráno jsem zaspala a nestihla jsem vlak a tak jsem se rozhodla, že to prostě a jednoduše sednu do auta a pojedu do školy. Nasedla jsem do auta, připoutala se, nastartovala a vyjela. Auto jelo vlastně samo, já jen musela točit volantem a jediný způsob, jakým jsem uměla zpomalit nebo zastavit, bylo nechat auto setrvačností někam dojet. Škola byla z nějakého záhadného důvodu na kopci a vedla k ní dlouhatánská točitá cesta, na které jsem se opravdu zapotila.
……Když jsem konečně dojela ke škole a vystoupila z auta, zjistila jsem, že je to vlastně autobus a já začala panikařit, že ho nemám kam zaparkovat. Ptala jsem se spolužáků, kteří se kolem mě trousili do školy, jak se parkuje autobus, až k němu jedna slečna s povzdechem přistoupila a k mému úžasu na něm zmáčkla nějaké tlačítko. Autobus se začal postupně skládat až z něho zbyla jenom malá aktovka. Tu jsem hodila na záda a šla do školy.
Žádné komentáře:
Okomentovat