Často se upínáme k určitým lidem nebo situacím s vidinou jakéhosi očekávání. Je pro nás myslitelná jen jedna varianta toho, jak by vše mohlo dopadnout. Potom se však něco stane, lidi zklamou, selžou odejdou. Situace/akce se nepodaří, skončí jinak, než jaké bylo očekávání. Nastane zklamání, smutek. Jenže často si ani neuvědomíme, že to špatné, nekvalitní, nepodařené přišlo vlastně jen proto, aby nám to přineslo to správné, dobré. To, co bylo v našich očích hlavním zájmem, nám bylo ve skutečnosti sesláno jen jako jakýsi prostředník k něčemu jinému. Kvalitnímu, smysluplnému.

Abych nemluvila tak abstraktně, myslím tím, že lidi nám přinesou nové lidi. A akce/situace, nové podněty a informace.